{"id":4936,"date":"2026-10-12T14:32:53","date_gmt":"2026-10-12T12:32:53","guid":{"rendered":"https:\/\/www.spzo.cz\/?p=4936"},"modified":"2026-10-12T14:32:54","modified_gmt":"2026-10-12T12:32:54","slug":"nove-bakterialni-strategie-pro-zvyseni-zemedelskych-vynosu-v-zasolene-pude","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.spzo.cz\/?p=4936","title":{"rendered":"Nov\u00e9 bakteri\u00e1ln\u00ed strategie pro zv\u00fd\u0161en\u00ed zem\u011bd\u011blsk\u00fdch v\u00fdnos\u016f v zasolen\u00e9 p\u016fd\u011b"},"content":{"rendered":"\n<p class=\"wp-block-paragraph\">Podle d\u00e1vn\u00fdch legend m\u011bli mstiv\u00ed \u0158\u00edman\u00e9 po dobyt\u00ed Kart\u00e1ga posypat m\u00edstn\u00ed p\u016fdu sol\u00ed, aby na n\u00ed Kartaginc\u016fm u\u017e nikdy &#8222;p\u0161enka nepokvetla&#8220;. A\u0165 u\u017e se tento p\u0159\u00edb\u011bh zakl\u00e1d\u00e1 na skute\u010dnosti, \u010di nikoli, dob\u0159e vystihuje jeden z nejstar\u0161\u00edch probl\u00e9m\u016f zem\u011bd\u011blstv\u00ed: vysok\u00fd obsah sol\u00ed dok\u00e1\u017ee \u00farodnou p\u016fdu prom\u011bnit v prost\u0159ed\u00ed, v n\u011bm\u017e se plodin\u00e1m da\u0159\u00ed jen obt\u00ed\u017en\u011b.<\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\">Zasolen\u00ed p\u016fdy pat\u0159\u00ed mezi v\u00fdznamn\u00e9 faktory ohro\u017euj\u00edc\u00ed zem\u011bd\u011blskou produkci, p\u0159i\u010dem\u017e podle odhad\u016f Organizace pro v\u00fd\u017eivu a zem\u011bd\u011blstv\u00ed Spojen\u00fdch n\u00e1rod\u016f (FAO) je zv\u00fd\u0161en\u00fdm obsahem sol\u00ed ovlivn\u011bno p\u0159ibli\u017en\u011b 1,4 miliardy hektar\u016f p\u016fdy. Probl\u00e9m m\u016f\u017ee d\u00e1le prohlubovat zm\u011bna klimatu, nedostatek vody \u010di nevhodn\u00e9 zavla\u017eov\u00e1n\u00ed.&nbsp;<\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\">Nov\u00fd v\u00fdzkum publikovan\u00fd v \u010dasopise Science Advances ukazuje, \u017ee rostlin\u00e1m mohou p\u0159i zvl\u00e1d\u00e1n\u00ed tohoto stresu pomoci jejich p\u0159irozen\u00ed p\u016fdn\u00ed bakteri\u00e1ln\u00ed partne\u0159i. U n\u011bkter\u00fdch bakteri\u00ed rodu Pseudomonas \u017eij\u00edc\u00edch na ko\u0159enov\u00e9m syst\u00e9mu s\u00f3ji byl sledov\u00e1n pozitivn\u00ed vliv na tvorbu ligninu, co\u017e u rostliny vede ke zpevn\u011bn\u00ed ko\u0159enov\u00fdch pletiv a zlep\u0161en\u00ed r\u016fstu rostliny v zasolen\u00e9 p\u016fd\u011b. V\u00fdsledky tak otev\u00edraj\u00ed cestu k mikrobi\u00e1ln\u00edm p\u0159\u00edpravk\u016fm, kter\u00e9 by mohly roz\u0161\u00ed\u0159it mo\u017enosti hospoda\u0159en\u00ed na p\u016fd\u00e1ch dosud pova\u017eovan\u00fdch za problematick\u00e9.<\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\">V\u00fdzkumn\u00edci nejprve sledovali, jak zasolen\u00ed m\u011bn\u00ed mikrobiom ko\u0159en\u016f. P\u0159i soln\u00e9m stresu se v ko\u0159enech rostlin p\u011bstovan\u00fdch v r\u016fzn\u00fdch typech p\u016fd opakovan\u011b zvy\u0161ovalo relativn\u00ed zastoupen\u00ed bakteri\u00ed rodu Pseudomonas. Podobn\u00fd efekt byl zaznamen\u00e1n u kuku\u0159ice, \u010diroku, \u0159epky a raj\u010dete, nikoli v\u0161ak u r\u00fd\u017ee a p\u0161enice. Genomick\u00e9 anal\u00fdzy nav\u00edc uk\u00e1zaly, \u017ee bakterie ob\u00fdvaj\u00edc\u00ed zasolen\u00e9 prost\u0159ed\u00ed nesou genetick\u00e9 znaky usnad\u0148uj\u00edc\u00ed toleranci vysok\u00fdch koncentrac\u00ed sol\u00ed. Zd\u00e1 se tedy, \u017ee stresovan\u00e1 rostlina nevytv\u00e1\u0159\u00ed izolovan\u00fd organismus, ale spolu s ko\u0159enov\u00fdm mikrobiomem funk\u010dn\u00ed syst\u00e9m schopn\u00fd reagovat na nep\u0159\u00edzniv\u00e9 prost\u0159ed\u00ed.<\/p>\n\n\n\n<figure class=\"wp-block-image size-large\"><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" width=\"1024\" height=\"724\" src=\"https:\/\/www.spzo.cz\/wp-content\/uploads\/2026\/10\/51-26-1024x724.jpg\" alt=\"\" class=\"wp-image-4935\"\/><\/figure>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\">U s\u00f3ji v\u011bdci n\u00e1sledn\u011b testovali dva izolovan\u00e9 kmeny Pseudomonas. P\u0159ekvapiv\u011b nezjistili, \u017ee by bakterie v\u00fdznamn\u011b m\u011bnily hospoda\u0159en\u00ed rostliny se sod\u00edkem, jak by se podle tradi\u010dn\u00edch mechanism\u016f tolerance k salinit\u011b nab\u00edzelo. Nam\u00edsto toho aktivovaly geny biochemick\u00fdch drah zapojen\u00fdch do synt\u00e9zy ligninu. Jeho obsah v ko\u0159enech se p\u0159i zasolen\u00ed po inokulaci zv\u00fd\u0161il p\u0159ibli\u017en\u011b o 30 a\u017e 35 %. Jeliko\u017e je lignin jednou ze z\u00e1kladn\u00edch strukturn\u00edch slo\u017eek bun\u011b\u010dn\u00e9 st\u011bny rostlin a jeho zv\u00fd\u0161en\u00e1 tvorba z\u0159ejm\u011b pom\u00e1h\u00e1 ko\u0159enov\u00fdm pletiv\u016fm l\u00e9pe odol\u00e1vat stresu lze i p\u016fsoben\u00ed bakteri\u00ed na zv\u00fd\u0161en\u00ed jeho produkce u rostlin ch\u00e1pat jako fyziologick\u00fd benefit. Kauz\u00e1ln\u00ed v\u00fdznam tohoto mechanismu potvrdily genetick\u00e9 experimenty: zv\u00fd\u0161en\u00e1 exprese gen\u016f GmCAD, GmCOMT a Gm4CL toleranci s\u00f3ji zlep\u0161ila, zat\u00edmco rostliny s naru\u0161enou synt\u00e9zou ligninu ji\u017e z p\u0159\u00edtomnosti pseudomon\u00e1d neprofitovaly.<\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\">V\u00fdsledky se poda\u0159ilo p\u0159en\u00e9st tak\u00e9 mimo laboratorn\u00ed podm\u00ednky. V poln\u00edm experimentu na p\u0159irozen\u011b zasolen\u00e9 p\u016fd\u011b vykazovala bakteriemi inokulovan\u00e1 s\u00f3ja v\u011bt\u0161\u00ed ko\u0159enovou biomasu a vy\u0161\u0161\u00ed po\u010det hl\u00edzek i lusk\u016f ne\u017e neo\u0161et\u0159en\u00e1 kontrola. V\u00fdzkum navazuje na d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00ed studii publikovanou v Nature Communications, podle n\u00ed\u017e divok\u00e1 s\u00f3ja vystaven\u00e1 soln\u00e9mu stresu zvy\u0161uje v ko\u0159enov\u00fdch exsud\u00e1tech mno\u017estv\u00ed purinov\u00fdch metabolit\u016f, zejm\u00e9na xanthinu. Ten podporuje chemotaxi bakteri\u00ed rodu Pseudomonas sm\u011brem ke ko\u0159en\u016fm a jejich n\u00e1slednou kolonizaci. Postupn\u011b se tak r\u00fdsuje komplexn\u00ed obraz, v n\u011bm\u017e rostlina a jej\u00ed mikrobiom vytv\u00e1\u0159ej\u00ed koordinovan\u00fd obrann\u00fd syst\u00e9m.<\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\">P\u0159ed \u0161ir\u0161\u00edm zem\u011bd\u011blsk\u00fdm vyu\u017eit\u00edm bude nutn\u00e9 ov\u011b\u0159it stabilitu \u00fa\u010dinku u dal\u0161\u00edch odr\u016fd, plodin, p\u016fdn\u00edch typ\u016f a klimatick\u00fdch podm\u00ednek. Pr\u00e1v\u011b prom\u011bnliv\u00e1 \u00fa\u010dinnost v ter\u00e9nu dnes pat\u0159\u00ed mezi hlavn\u00ed limity mikrobi\u00e1ln\u00edch biostimulant\u016f. Sou\u010dasn\u00e9 v\u00fdsledky v\u0161ak ukazuj\u00ed, \u017ee c\u00edlen\u00e1 pr\u00e1ce s p\u0159irozen\u00fdm rostlinn\u00fdm mikrobiomem m\u016f\u017ee nab\u00eddnout \u00fa\u010dinn\u00fd a biologicky \u0161etrn\u00fd n\u00e1stroj pro zem\u011bd\u011blstv\u00ed v podm\u00ednk\u00e1ch rostouc\u00edho environment\u00e1ln\u00edho stresu. Spolu se \u0161lecht\u011bn\u00edm, genomov\u00fdmi technologiemi a precizn\u00edm hospoda\u0159en\u00edm by tak mikrobi\u00e1ln\u00ed biotechnologie mohly v budoucnu pomoci udr\u017eet produkci i na p\u016fd\u00e1ch, jejich\u017e zem\u011bd\u011blsk\u00e9 vyu\u017eit\u00ed je dnes v\u00fdrazn\u011b omezen\u00e9.<\/p>\n\n\n\n<p class=\"has-text-align-right wp-block-paragraph\"><em>Zdroj: biotrin.cz, Copilot Designer<\/em><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>Podle d\u00e1vn\u00fdch legend m\u011bli mstiv\u00ed \u0158\u00edman\u00e9 po dobyt\u00ed Kart\u00e1ga posypat m\u00edstn\u00ed p\u016fdu sol\u00ed, aby na n\u00ed Kartaginc\u016fm u\u017e nikdy &#8222;p\u0161enka nepokvetla&#8220;. A\u0165 u\u017e se tento p\u0159\u00edb\u011bh zakl\u00e1d\u00e1 na skute\u010dnosti, \u010di nikoli, dob\u0159e vystihuje jeden z nejstar\u0161\u00edch probl\u00e9m\u016f zem\u011bd\u011blstv\u00ed: vysok\u00fd obsah sol\u00ed dok\u00e1\u017ee \u00farodnou p\u016fdu prom\u011bnit v prost\u0159ed\u00ed, v n\u011bm\u017e se plodin\u00e1m da\u0159\u00ed jen obt\u00ed\u017en\u011b. Zasolen\u00ed [&hellip;]<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_et_pb_use_builder":"off","_et_pb_old_content":"","_et_gb_content_width":"1080","footnotes":""},"categories":[69,72],"tags":[],"class_list":["post-4936","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-aktualita","category-top"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.spzo.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/4936","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.spzo.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.spzo.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.spzo.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.spzo.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=4936"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.spzo.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/4936\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":4937,"href":"https:\/\/www.spzo.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/4936\/revisions\/4937"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.spzo.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=4936"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.spzo.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=4936"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.spzo.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=4936"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}