Po zveřejnění bilance sklizně Německého svazu zemědělců (Deutscher Bauernverband) se regionální obraz mnohdy dramatických výpadků výnosů spojil v neutěšený celek. Již výsledek u pšenice dopadl s poklesem výnosu o 9 % drasticky. Ještě výrazně hůře na tom byla řepka: zde zemské zemědělské svazy napříč všemi spolkovými zeměmi hlásily propad výnosu o 20 % na pouhých průměrných 2,91 t/ha, což v součtu znamenalo celkový objem sklizně 3,3 milionu tun.
Na severu a východě začaly problémy již dlouhým obdobím mrazů, na jihu a západě pak porosty dostaly pod tlak pozdější horka a sucho. Vysoký tlak škůdců a chybějící prostředky proti dřepčíkům a bejlomorce kapustové zasadily oslabeným rostlinám na mnoha místech poslední ránu.
Podrobněji to vysvětluje odborník na řepku Rainer Kahl ve videu, které je k dispozici v mediatéce šlechtitelského svazu Rapool. I podle jeho názoru lze neuspokojivé výnosy z převažující části připsat na vrub průběhu počasí: nejprve mokré, poté příliš suché půdy, noční mrazy až do poloviny května a následně extrémní hodnoty slunečního záření. To vše mělo za následek špatné nasazení šešulí, které se navíc střetlo s tlakem škůdců, „jaký jsme dlouho neviděli, nebo dokonce ještě nikdy neviděli“.
Ačkoli nyní mnozí pěstitelé zredukovali své pěstební plochy nebo pěstování řepky prozatím zcela pozastavili, tato plodina si své místo v systémech osevních postupů obhájí. Poučením může být jedině to, aby byly nové porosty vedeny co nejlépe až do konce vegetace – zasety ve správný čas a ne příliš řídce. Robustní odrůdy jsou k dispozici, nyní je na politicích, aby vytvořili právní rámec, který umožní použití dostatečných provozních prostředků ve správný čas.
Zdroj: časopis Getreide/Raps, 05/2026
