Budeme „dojit“ řepku?
7.9.2026 | Diliara Akhatova
Rok 2025 představoval významný milník v regulaci geneticky modifikovaných organismů (GMO) a nových genových technologií (NGT) v Austrálii a na Novém Zélandu. Obě země postupně upravují legislativu tak, aby lépe reflektovala současný vědecký pokrok v oblasti šlechtění rostlin a genových úprav. Změny se týkají nejen samotné definice geneticky modifikovaných potravin a jejich označování, ale také praktického využití nových technologií v zemědělství.
Revize definice geneticky modifikovaných potravin
Prvním důležitým krokem bylo rozhodnutí organizace Food Standards Australia New Zealand (FSANZ), která 4. června 2025 schválila rozsáhlou revizi definice geneticky modifikovaných potravin v rámci Australsko-novozélandského potravinového kodexu. Návrh označovaný jako P1055 reaguje na skutečnost, že stávající pravidla platná pro GMO neodrážejí moderní šlechtitelské přístupy, především využití NGT.
Dosavadní legislativa byla založena především na hodnocení použitého procesu, nový přístup se však zaměřuje na výsledný produkt a jeho vlastnosti. Klíčovou otázkou tak bude, zda daná plodina nebo potravina obsahuje či neobsahuje cizorodou DNA, tedy zda se jedná o GMO nebo NGT produkt. Pokud výsledná genetická úprava není odlišitelná od změn, které mohou vzniknout přirozeně nebo běžným šlechtěním, není dle FSANZ důvod k odlišnému regulatornímu zacházení. Zavedené předběžné hodnocení bezpečnosti a povinné označování tak zůstane jen u produktů, které budou spadat pod definici GMO.
Nová pravidla tak odpovídají mezinárodním trendům. Podobný přístup založený na vlastnostech výsledného produktu již zavedly nebo zavádějí například Kanada, Japonsko či Anglie.
Jak už tomu však bývá, ne všichni s tímto přístupem souhlasí. Kritiku vyslovila organizace GE-Free New Zealand, podle níž je nová politika zásadně neetická a dochází k omezení práva spotřebitelů na informovanou volbu. Zákazníci podle nich již nebudou mít vždy možnost zjistit, zda byly při výrobě potravin využity moderní genové technologie. Kritici upozorňují, že otázka GMO není pouze otázkou bezpečnosti potravin, ale také je otázkou transparentnosti. Organizace proto vyzvala výrobce a obchodní řetězce, aby dobrovolně zveřejňovali informace o využití genových technologií, zemi původu surovin i environmentálních a sociálních dopadech výroby.
Biotechnologie v zemědělské produkci
Paralelně s regulatorními změnami a dynamickým vývojem NGT se rozvíjí také praktické využití biotechnologií v zemědělské produkci. Významným příkladem je rozhodnutí australského Úřadu pro regulaci genových technologií (OGTR), který 16. června 2025 vydal společnosti Miruku Australia Pty Ltd. licenci DIR 215 pro omezené polní pokusy s geneticky modifikovanou řepkou určenou k produkci mléčných bílkovin.
Cílem je získávat bílkoviny běžně obsažené v kravském mléce prostřednictvím pěstování geneticky upravené řepky, což je v souladu s moderními trendy vývoje rostlinných alternativ potravinářských surovin. Polní pokusy budou probíhat do konce roku 2029 ve státech Nový Jižní Wales, Victoria, Západní Austrálie a Jižní Austrálie. Rozsah testování se bude postupně zvyšovat – od jednoho hektaru v roce 2025 až po celkových 206 hektarů na konci testování.
Australské regulační orgány zdůrazňují, že se jedná výhradně o výzkumné testování. Vypěstovaná řepka nebude použita k výrobě komerčních potravin ani krmiv. Společnost Miruku musí dodržovat přísná pravidla týkající se izolace pokusných ploch, kontroly šíření rostlin, manipulace s osivem, skladování materiálu i následné likvidace rostlin po ukončení pokusů.
Tyto události ukazují, že Austrálie a Nový Zéland vstupují do nové etapy regulace genetických technologií. Na jedné straně se snaží vytvořit flexibilnější a vědecky podložený systém, který nebude brzdit inovace v zemědělství a potravinářství. Na straně druhé však pokračuje debata o transparentnosti, označování produktů a právu spotřebitelů na informace. Právě hledání rovnováhy mezi podporou technologického rozvoje a zachováním důvěry veřejnosti bude pravděpodobně jedním z hlavních témat budoucí diskuse o genetických modifikacích v obou zemích.
Zdroj: biotrin.cz
