žlutý pruh

Včely se stávají v současnosti téměř symbolem citlivého přístupu k přírodě při intenzivním pěstování plodin. Agronomové se zajímají o to, jak včely chránit a včelaři se ptají, proč jim včelstva opouští úly před zimou. Řeší se otravy včel chemickými přípravky na ochranu rostlin, studují se repelentní účinky přípravků na ochranu rostlin i například to, zdali neprodukují nové hybridní odrůdy řepky méně nektaru a pylu.

Všechny tyto a další aktuální otázky jsou mnohdy nezodpovězené, proto se je Svaz pěstitelů a zpracovatelů olejnin rozhodl ve spolupráci s Českou zemědělskou univerzitou v Praze hlouběji prozkoumat a na základě výsledků pokusů některá témata objasnit.

Hlavní témata pokusů:

  • Nektarodárnost řepky ozimé
  • Repelence či atraktivita pesticidů aplikovaných v řepce a slunečnici na začátku květu pro včely a čmeláky
  • Atraktivita odrůd řepky ozimé a slunečnice pro jejich opylovače
  • Preference intenzivně pěstovaných porostů řepky či slunečnice včelami

VČELAŘSKÉ INFORMACE

Včela medonosná je díky své opylovací schopnosti nezastupitelným opylovačem důležitým pro mnoho druhů rostlin. V polních podmínkách jsou důležitými opylovači hlavně pro olejniny (řepka, slunečnice, mák a další), které v současnosti v České republice patří k nejvýznamnějším plodinám.

Česko patří k jedněm z nejvíce „zavčelených“ zemí Evropy. Český svaz včelařů má více, než 52 tisíc členů což představuje 98 procent všech včelařů v naší republice. Česká republika tak patří mezi státy s nejvyšší organizovaností chovatelů včel na světě. Čeští organizovaní včelaři chovají zhruba přes půl milionu včelstev. To je 97 procent celkového počtu včelstev evidovaných na území České republiky.

V roce 2011 připadalo v tuzemsku na kilometr čtvereční 6,7 včelstev, zatím co ve státech Evropské unie se na kilometru čtverečním vyskytuje průměrně 3,1 včelstva.

Výhodou však u nás zůstává výrazná převaha malovčelařů (= včelař chovající do 15 včelstev), kteří v České republice zajišťují optimálním způsobem nejefektivnější rovnoměrnou opylovací službu v krajině, a není tedy ve většině případů nutné včelstva k plodinám přisunovat.

České včelařství je zásadním stabilizačním prvkem, jak v oblasti zemědělské výroby pro zajištění produkce, tak i současně pro udržení druhové diverzity v přírodě České republiky. 

Zdravotní stav včelstev

Zdravotní stav včelstev je ovlivněn vnějšími a vnitřními vlivy. Mezi vnitřní vlivy řadíme způsob chovu včel a ošetřování včelstev včelařem. Avšak nemoci včel (v dnešní době nejvýznamnější varroáza a mor včelího plodu) a vnější působky (chemické postřiky) jsou řazeny do vnějších vlivů působících na včely.

V roce 2014 a v následující letošní zimě 2014/2015 byly počty jednotlivých roztočů (Varroa destructor) ve včelstvech nebývale velké, během teplého roku došlo totiž přímo k jeho přemnožení. To bylo jednou z hlavních příčin vysokých úhynů včelstev od podzimu 2014 do jara 2015. V této době byl zaznamenán celorepublikový průměr uhynulých včelstev 34,5 % se stavem k 1. 5. 2015 oproti stavu zazimovaných včelstev k 1. 9. 2014. Počet zazimovaných včelstev byl k tomuto datu podle Českého svazu včelařů 588 060 a z toho tedy přes 200 tisíc včelstev zahynulo. Příčinou vysokého úhynu však nebyl jen obávaný škůdce Varroa destructor. Teplá zima způsobila vyšší aktivitu včel, které potřebovaly více energie. Obvyklé množství potravy tak často nevydrželo až do jara. V některých úlech byla zjištěna i rezidua přípravků na ochranu rostlin především v zakonzervované podobě v pylu, který je přes zimu včelami zpracováván. Tyto vlivy však nemusí nutně znamenat zánik včelstva. Mají však za následek jeho oslabení a včelstva se sníženou imunitou již nemusí odolat dalším stresům.

Přestože při ošetřování rostlin pesticidy proti škůdcům dochází každoročně k poškozování necílových organismů, jsou tyto škody často i záměrně přeceňovány a zveličovány. Podrobně sledovány jsou pouze otravy včel, protože mají největší hospodářský význam. V roce 2014 bylo v celé České republice ohlášeno pouze 52 otrav včelstev v důsledku použití přípravků na ochranu rostlin. V těchto 52 případech byla pouze u 12 z nich prokázána otrava přípravky na ochranu rostlin, a z toho jen ve 4 případech bylo doposud na základě kontrol ze strany ÚKZÚZ zjištěno nedodržení závazných zásad aplikace přípravků z hlediska ochrany včel.

Většina takto způsobených škod je spojena s porušením předpisů. Podání konkrétních důkazů při protokolárním řízení je však obtížné. Nejčastějšími příčinami takto zahynulých včelstev jsou ve většině případů hlavně:

  • ošetření kvetoucích porostů zvláště nebezpečnými nebo nebezpečnými přípravky
  • ošetření porostu s kvetoucími plevely zvláště nebezpečnými nebo nebezpečnými přípravky
  • úlet postřikové jíchy na kvetoucí necílové rostliny
  • špatně vyčištěné postřikovače se zbytky zvláště nebezpečných nebo nebezpečných pesticidů.

Nejčastější příčinou úhynu včelstev není tedy nesprávná aplikace pesticidů, ale především nemoci včel a nesprávné postupy při chovu včel.