O připravovaných změnách evropské legislativy pro nové genomické techniky (NGT) jsme informovali již v polovině minulého roku. Nyní však došlo k zásadnímu posunu – v červnu 2026 byla završena několikaletá jednání o nové evropské legislativě a nová pravidla byla definitivně přijata.
Nové genomické techniky (NGT), mezi které patří například cílená genová editace, tak získaly nový legislativní rámec. Po dubnovém schválení Radou EU přijal pravidla také Evropský parlament a výsledné nařízení vstoupilo v platnost. Většina pravidel se však začne uplatňovat až od 17. července 2028.
Zásadní změnou je rozdělení genově editovaných rostlin do dvou kategorií podle typu a rozsahu genetických úprav. Do první kategorie, NGT-1, budou patřit rostliny s úpravami srovnatelnými s těmi, které mohou vzniknout přirozeně nebo konvenčním šlechtěním. Po ověření proto nebudou podléhat většině požadavků platných pro GMO. Produkty z nich nebude nutné označovat jako NGT, rostliny však budou evidovány ve veřejné databázi a jejich osivo a rozmnožovací materiál budou označeny.
Druhou kategorii, NGT-2, budou tvořit rostliny s různorodějšími genetickými úpravami. Ty zůstanou v přísnějším režimu pro GMO, včetně posouzení rizik, schválení, sledovatelnosti a označování.
Nový přístup zohledňuje možnosti genové editace, která umožňuje cíleně měnit DNA rostlin bez nutnosti vnášení cizí genetické informace, například při vývoji plodin odolnějších vůči suchu, chorobám nebo škůdcům.
Uvolnění pravidel má však své hranice. NGT rostliny zůstávají vyloučeny z ekologické produkce a například tolerance vůči herbicidům neumožní zařazení do režimu NGT-1. Pravidla řeší také větší transparentnost patentové ochrany.
EU tak nově rozlišuje genově editované rostliny podle charakteru provedených změn namísto jejich jednotného posuzování jako GMO. Cílem je urychlit vývoj odolnějších a produktivnějších plodin a podpořit udržitelnější zemědělství.
Zdroj: biotrin.cz