23.2.2026 | Petr Žák
Podle posledních průzkumů YouGov (červen 2025) dnes většina Britů považuje Brexit za chybu a v opakovaném referendu by volila setrvání v EU. Brexit ale měl i jeden konkrétní pozitivní efekt – v Anglii od 13. 11. 2025 platí prováděcí pravidla k Genetic Technology (Precision Breeding) Act 2023, která zavádějí nový režim pro „precision bred“ organismy, tedy tzv. NGT organismy. Ty jsou získané tzv. novými genomickými technikami (odtud zkratka NGT, např. CRISPR), které cíleně mění v určitém místě původní DNA nebo vkládají genetickou informaci ze stejného či křížitelného druhu.
Tento krok je označován za přelomový okamžik pro britskou vědu, protože nahrazuje omezující pravidla zděděná z EU novým, vědecky podloženým regulačním rámcem. V EU je podobné uvolnění zatím mimo realitu, protože NGT plodiny jsou dosud obecně regulovány jako GMO a změna je stále jen v legislativním procesu. Dokud nové nařízení nebude formálně přijato a nevstoupí v platnost, v EU dál platí stávající GMO pravidla.
Britské zemědělství tedy vstupuje do nové éry. Díky kombinaci špičkové vědy a zmíněných legislativních změn se Spojené království stává průkopníkem v pěstování plodin upravených pomocí editování genů. Klíčovým milníkem je spuštění projektu LLS-ERASED (Light Leaf Spot Enhancing Resistance And Reducing Susceptibility with EDiting), který má za cíl zachránit pěstování řepky olejky, jedné z důležitých plodin v zemi. Pěstování řepky olejky v posledních letech čelí v Británii existenční hrozbě – nepřítelem je houbové onemocnění známé jako listová skvrnitost řepky (light leaf spot, způsobené houbou Pyrenopeziza brassicae). Dopady této choroby jsou pro zemědělce velmi závažné – již v roce 2017 byly ztráty na výnosech odhadovány na 94 milionů liber a do roku 2022 se tato částka vyšplhala na více než 300 milionů liber. Situaci komplikuje fakt, že patogen si vyvíjí odolnost vůči běžně používaným fungicidům (zejména azolům), a tradičně šlechtěné odrůdy nedokážou poskytnout dostatečnou a trvalou ochranu. Výsledkem je klesající plocha osetých polí a rostoucí nedůvěra pěstitelů v tuto plodinu.
Na tuto výzvu odpovídá právě tříletý výzkumný projekt LLS-ERASED s rozpočtem 2,5 milionu liber. Iniciativu vede síť britských farmářů BOFIN (British On-Farm Innovation Network) ve spolupráci s prestižními institucemi, jako jsou University of Hertfordshire a John Innes Centre. Projekt je financován prostřednictvím vládního programu Farming Innovation Programme pod záštitou Defra a Innovate UK.
Vědci identifikovali konkrétní geny v DNA řepky, které ji činí náchylnou k infekci. Pomocí genového editování tyto geny „vypnou“, čímž rostlině poskytnou výrazně vyšší odolnost. Na rozdíl od tradičních GMO tento proces nezavádí do rostliny žádný cizí genetický materiál. Jde o drobné úpravy, kterých by bylo možné dosáhnout i tradičním šlechtěním, ale trvalo by to desítky let; precizní šlechtění tento proces radikálně urychluje. Projekt využívá systém Rapid Trait Development System od americké společnosti Cibus, který umožňuje přesné úpravy přímo v elitních šlechtitelských liniích, čímž se dramaticky zkracuje cesta od výzkumu na trh.
Unikátnost projektu spočívá v tom, že se nezastavuje u laboratorních experimentů. Poprvé v Evropě budou precizně šlechtěné odrůdy nasazeny přímo na komerčních farmách v rámci polních pokusů vedených samotnými farmáři. Součástí řešení není jen samotná odolná rostlina, ale ucelený balíček integrované ochrany rostlin (IPM), který zahrnuje předpovídání rizik (systém využívá data o počasí a monitorování uvolňování spor patogenu v reálném čase) a podporu pro rozhodování – farmáři budou mít k dispozici nástroje, které jim na základě dat řeknou, kdy je skutečně nutné aplikovat chemické prostředky, čímž se omezí zbytečné postřiky a ušetří náklady. Výsledky z farem napříč Anglií budou sdíleny prostřednictvím znalostní sítě, což zajistí, že řešení budou praktická a nákladově efektivní.
Genetic Technology (Precision Breeding) Act 2023 vytváří v Anglii zcela nový regulační rámec, který odlišuje precizně šlechtěné rostliny od klasických GM plodin. Podle profesora Maria Caccama, ředitele institutu NIAB, jde o „historický milník“, který poprvé umožňuje využívat pokročilé genetické technologie v zemědělství. Legislativa otevírá cestu k registraci nových odrůd a posiluje potravinovou bezpečnost a udržitelnost. Zdůraznil také, že implementace zákona i po změně vlády v roce 2024 ukazuje na silnou politickou shodu napříč stranami. Průzkumy navíc naznačují, že 56 % veřejnosti podporuje využívání NGT v zemědělství, zejména pro tvorbu plodin odolných vůči změnám klimatu.
Úspěch s odolností proti světlé listové skvrnitosti má být pouze začátkem. Vědci již plánují zaměřit svou pozornost na další hrozby, jako je dřepčík olejkový (cabbage stem flea beetle), který je pro pěstitele řepky dalším zásadním omezujícím faktorem. Kromě řepky zákon o precizním šlechtění otevírá dveře i pro další inovace, které jsou již v přípravě – jahody s vyššími výnosy, nutričně obohacené olejniny, cukrová řepa a brambory odolné vůči některým chorobám a plodiny s nižšími nároky na vstupy a vyšší odolností vůči klimatickým změnám a další. Spojené království se tak staví do role globálního lídra v udržitelném, na vědě založeném zemědělství. Tento vývoj pozorně sleduje i zbytek Evropy, kde se debata o přijetí NGT postupně vyvíjí – britský model může sloužit jako praktické testovací pole pro celou mezinárodní komunitu.Zdroj: biotrin