Studie provedená výzkumníky z FPT University, jejím kampusem sídlícím v jihovietnamském městě Can Tho, zjišťovala, jak znalosti ovlivňují vnímání a nákupní rozhodování generace Z ohledně geneticky modifikovaných (GM) potravin. Studie byla publikována v časopise Journal of Agriculture and Food Research a zjišťovala, jak informace ovlivňují postoje mladých spotřebitelů právě ve Vietnamu.
Zajištění potravinové bezpečnosti se stalo naléhavou globální prioritou, neboť světová populace má podle odhadů do roku 2050 dosáhnout přibližně 9,7 miliardy lidí. Tento demografický vývoj vytváří bezprecedentní tlak na zemědělské systémy, které se již nyní potýkají s limity klimatických změn, úbytkem orné půdy, nedostatku vody a dalšími negativními faktory. Tradiční zemědělství naráží na své hranice, a proto se GM potraviny objevují jako slibné řešení, které může zvýšit odolnost plodin vůči drsným podmínkám, zlepšit nutriční obsah a snížit závislost na chemických vstupech.
Přestože se GM plodiny komerčně pěstují již od schválení rajčete Flavr Savr v roce 1994, veřejná debata o jejich bezpečnosti a etice neustává. K roku 2024 dosáhla celosvětová plocha pěstování GM plodin 206,3 milionu hektarů a jejich pěstování oficiálně schválilo 32 zemí. Historicky nejsilnější odpor vůči GM technologiím vykazovala Evropa, kde postupem času vzniklo něco jako „anti-GMO reflex“. Tento postoj nebyl jen technickou či agronomickou otázkou, ale díky postavám jako José Bové, Árpád Pusztai či Gilles-Éric Séralini se stal velkým evropským, více společenským než odborným problémem. Obraz „nepřirozené“ technologie spojené s nadvládou korporací a ohrožením zdraví se ukázal být politicky nesmírně odolným. Důsledkem této éry je přísná regulace, která v EU vyžaduje povinné značení GM složek, pokud přesáhnou práh 0,9 % i u neúmyslné příměsi. Evropa si navíc vypěstovala paralelní svět dobrovolných značek typu „GMO-free“, které často slouží spíše jako marketingový trik než vědecká informace. Dnes se však zdá, že se Evropa z tohoto ideologického sevření začíná pomalu, pomalu vymaňovat. Realita klimatické změny a potřeba šlechtit odolnější plodiny vedly k tomu, že v prosinci 2025 dosáhly unijní instituce předběžné dohody o novém rámci pro nové genomické techniky (NGT). Tento posun naznačuje, že i tento tradičně skeptický region se začíná vracet k racionálnějšímu posuzování plodin podle jejich konkrétních vlastností, nikoliv jen podle použité technologie.
V centru této důležité změny postojů může stát Generace Z, (tedy lidé narození cca mezi lety 1997 a 2012; různé zdroje uvádí různé časové rozpětí). Oni jsou první „digitální domorodci“, kteří vyrostli se smartphony a sociálními sítěmi jako samozřejmostí. K roku 2025 tato generace představuje ucelenou globální sílu čítající dvě miliardy jedinců, kteří díky svému věku a dospívání získávají dominantní vliv na trhu. Jako první plně digitální generace vykazují tito mladí lidé silnou orientaci na transparentnost, autentičnost a společensky odpovědnou spotřebu. Například jen ve Vietnamu tvoří tato skupina téměř 15 milionů lidí, kteří již nyní zásadně ovlivňují rozhodování o nákupech v domácnostech. Právě na tuto demografickou skupinu se zaměřil rozsáhlý výzkum vietnamských vědců, který zkoumal, jak znalosti formují jejich nákupní úmysly.
Studie na 416 respondentech (kteří uvedli, že vědí, co se skrývá pod pojmem „GMO“) využívá model SOR (Stimulus-Organism-Response), který popisuje nákupní proces jako logickou posloupnost:
- Stimulus (Podnět): Vstupním impulsem je subjektivní znalost – tedy to, nakolik má člověk pocit, že GM potravinám rozumí (spíše než testování konkrétních faktů).
- Organism (Organismus): Tento podnět v mysli aktivuje „vnitřní filtr“. Člověk vnitřně zpracovává a vyhodnocuje přínosy a rizika. Vyšší znalost pomáhá v této fázi tlumit obavy a posilovat vnímání benefitů.
- Response (Reakce): Výsledným výstupem je nákupní záměr, tedy finální rozhodnutí, zda je spotřebitel ochoten si potravinu koupit.
Znalost tedy v tomto modelu funguje jako aktivní spouštěč, který přes vnitřní psychické hodnocení (organismus) přímo určuje konečné chování spotřebitele.
Analýza dat pomocí metody PLS-SEM (modelování strukturálních rovnic, které vědcům umožňuje statisticky rozklíčovat i velmi složité vazby mezi různými faktory) přinesla zásadní zjištění. Ukázalo se, že vyšší informovanost o GM technologiích u Generace Z signifikantně zvyšuje schopnost rozpoznat výhody, jako je delší trvanlivost, vyšší nutriční hodnota či pomoc při řešení globálního hladu. Souběžně s tím mají informovanější spotřebitelé tendenci pociťovat menší obavy ze zdravotních rizik nebo dopadů na životní prostředí. Model navíc potvrdil, že vnímané přínosy mají na celkový postoj ke GM potravinám mnohem silnější vliv než vnímaná rizika. Pokud tedy mladí lidé vidí v technologii jasný užitek, jsou ochotni akceptovat i určitou míru nejistoty.
Zatímco znalosti fungují jako prvotní impuls, o samotném nákupu rozhoduje až tzv. Teorie plánovaného chování (TPB). Ta ukazuje, že nákupní záměr mladých lidí stojí na třech pilířích. Prvním je vlastní postoj, kde vnitřní bilance přínosů a rizik ovlivňuje výsledné naladění člověka z více než 43 %. Druhým faktorem jsou sociální normy – tedy to, nakolik naše okolí (rodina či přátelé) tento druh potravin akceptuje. Třetím pilířem je pak pocit kontroly, tedy subjektivní jistota spotřebitele, že má dostatek informací i prostředků k tomu, aby nákup bez problémů uskutečnil. Teprve souhra těchto tří složek určuje, zda si člověk GM potravinu nakonec skutečně odnese domů.
Celkově model dokázal vysvětlit 56,3 % variability v nákupních úmyslech, což je považováno za střední až silnou predikční schopnost. Výzkum také identifikoval konkrétní marketingové stimuly, které u mladé generace zvyšují frekvenci nákupu – dostupnost v obchodních domech, prodej přímo farmáři nebo nabídka drobných propagačních dárků.
Dezinformace a nepodložená tvrzení často vyplňují vakuum v zemích jako Vietnam, kde dosud chybí komplexní povinné značení. Respondenti v korejských průzkumech například uváděli, že nízká úroveň znalostí v nich vyvolává pocit bezmoci a podkopává jejich důvěru. Generace Z je však na dezinformace citlivá a vyžaduje transparentní, vědecky podloženou komunikaci (tzv. evidence-based storytelling), která jim ukáže hmatatelný užitek.
Analýza nepřímých vazeb (mediací) v této studii odhalila zásadní strategický rozdíl – znalosti fungují především jako „zesilovač“ pozitivního vnímání. Nejdůležitějším (pro Evropu možná překvapivým) zjištěním je, že cesta snižování obav je v konečném důsledku mnohem méně účinná. Data ukazují, že i když informovanost může snížit strach z rizik, tento pokles obav nemá na výsledné nákupní rozhodnutí zdaleka tak silný vliv jako aktivní posílení víry v konkrétní přínosy. Zjednodušeně řečeno – spotřebitel, který se přestane bát, si produkt nemusí koupit, ale spotřebitel, který vidí jasný užitek, k nákupu směřuje cílevědoměji.
Budoucnost GM potravin v 21. století pravděpodobně nebude určena v laboratořích, ale v informačním prostoru. Pro zvýšení akceptace mezi mladými lidmi studie doporučuje opustit defenzivní postoj „vyvracení mýtů“ a místo toho se zaměřit na srozumitelné vysvětlování přínosů pro zdraví, udržitelnost a řešení globálních problémů. Pokud dokážeme opustit „strach devadesátých let“ a nabídneme mladé generaci dostatek relevantních informací, můžou se genetické modifikace stát standardním a respektovaným nástrojem pro zajištění udržitelného života na naší planetě.
Zdroj: biotrin.cz